Tove Jansson: Cesta za tatínkem

Cesta za tatínkem je první kniha příběhů o muminech. Seznamujeme se v ní s muminkem, muminkovou maminkou, zvířátkem a dalšími postavičkami, které muminka s maminkou doprovází při jejich cestě za tatínkem. Při svém putování projdou různými magickými, všedními i děsivými místy, plujou na moři a zažijí bouři, která je vyvrhne na místě, kde nakonec najdou tatínka i místo k bydlení – kouzelné muniní údolí.

„To jsou poutníci! To jsou hatifnati!“
A největší rychlostí, jaké byla schopna, se k nim rozněhla. Když ji tam muninek , zvířátko a Tulipka dostihli, stála maminka uprsotřed hatifnatů (sahali jí jenom po pás), povídala, vyptávala se, mávala pažemi a byla celá rozrušená. Znovu a znovu se dotazovala, zda skutečně >neviděli muminkova tatínka, ale hatifnati na ni jen chvilku hleděli svýma kulatýma bezbarvýma očima a pak tahali loď do vody dál.
„Ach,“ vykřikla muminkova maminka, „já jsem v tom spěchu zapomněla, že oni nemluví ani neslyší!“

Čtení knihy si uži je rodič i dítě – děti ocení příběh, rodiče navíc jazyk, oba pak příjemně plynoucí vypřávění, kterému nechybí napětí.


JANSSON, Tove. Mumini. Cesta za tatínkem. Přeložil Libor ŠTUKAVEC. Praha: Albatros, 1999. Klub mladých čtenářů (Albatros). ISBN 80-00-00757-6.

Marka Míková: Varvara – Kniha o velrybím putování

Varvara – Kniha o velrybím putování autorky Marky Míkové s doprovodnými ilustracemi Miro Pograna je velice příjemná kniha, která se velmi dobře čte. Na jejích stránkách sledujeme osud Varvary – plejtvákovce šedého – od početí přes různá nebezpečí při migraci z Mexika na Aljašku a zpět až po narození jejího vlastního mláděte. Vše je popsáno s citem a jemnou poetikou.

Nejdřív nebyla nic. Jen taková kapka vody. Potom se to s ní začalo motat a točit a mrskat a prskat a bublat a ona vykřikla ze všech sil něco jako: ‚Já – jsem!‘
Pak uslyšela mámin smích a tátův gejzír, jak tryská k obloze, a šplouchání a veselý zpěv.
(…)
A pořád si povídaly.
O slunci, o tanci a o fousatém sumci.
O medůzách, o mořských brízách a o Sirakusách.
O delfínech, o nočních stínech a nádech – výdech.
O měsíci, o rezavém hrnci a kotrmelci.
A o spoustě dalších zvláštních věcech. Malá velryba sice nevěděla přesně, co máma říká, ale mohla si to představovat. Bavilo ji, jak se zvětšuje. Jako by se nafukoval balón.
‚Já rostu!‘ volala na mámu. ‚Rostu jako z vody.‘

Autorce se podařilo sepsat zajímavý a poutavý příběh a zároveň přiblížit život tohoto velkého savce. Varvara zažívá nebezpečí, když na ni a její mámu útočí kosatky. Vetší nebezpečí na ni však číhá u lidí – lovců velryb. Poznává přátelství ve chvíli, kdy se cítí nejvíc sama a ujmou se jí jiné velryby. Sama se spřátelí s delfínkem, kterého jeho soukmenovci kvůli deformaci těla opustili. A zažívá velkou lásku, až se sama stane matkou…

Na své si přijdou i rodiče, protože autorka knihu doplnila faktografickými poznámkami ze života velryb. Skutečná Varvara, která se stala inspisrací pro tuto knihu, urazila během migrace vůbec nejdelší dráhu naměřenou u savců.


MÍKOVÁ, Marka. Varvara: kniha o velrybím putování. Ilustroval Miro POGRAN. Praha: Fantasos, 2015. ISBN 978-80-88066-12-5.