Tove Jansson: Cesta za tatínkem

Cesta za tatínkem je první kniha příběhů o muminech. Seznamujeme se v ní s muminkem, muminkovou maminkou, zvířátkem a dalšími postavičkami, které muminka s maminkou doprovází při jejich cestě za tatínkem. Při svém putování projdou různými magickými, všedními i děsivými místy, plujou na moři a zažijí bouři, která je vyvrhne na místě, kde nakonec najdou tatínka i místo k bydlení – kouzelné muniní údolí.

„To jsou poutníci! To jsou hatifnati!“
A největší rychlostí, jaké byla schopna, se k nim rozněhla. Když ji tam muninek , zvířátko a Tulipka dostihli, stála maminka uprsotřed hatifnatů (sahali jí jenom po pás), povídala, vyptávala se, mávala pažemi a byla celá rozrušená. Znovu a znovu se dotazovala, zda skutečně >neviděli muminkova tatínka, ale hatifnati na ni jen chvilku hleděli svýma kulatýma bezbarvýma očima a pak tahali loď do vody dál.
„Ach,“ vykřikla muminkova maminka, „já jsem v tom spěchu zapomněla, že oni nemluví ani neslyší!“

Čtení knihy si uži je rodič i dítě – děti ocení příběh, rodiče navíc jazyk, oba pak příjemně plynoucí vypřávění, kterému nechybí napětí.


JANSSON, Tove. Mumini. Cesta za tatínkem. Přeložil Libor ŠTUKAVEC. Praha: Albatros, 1999. Klub mladých čtenářů (Albatros). ISBN 80-00-00757-6.

Birck & Birck: Jojo. Velká dobrodružství malého pejska

Jojo je malý neposedný pejsek, který se narodil na velkém statku. Sotva vyskočil z pelíšku, hrne se z jednoho dobrodružství do druhého (učí se plavat, řádí v bahně, vozí se na traktoru…), při kterých potkává nové přátele – čmeláka Bzumzuma, čuníka Flíčka a další. Setkává se i se zvířátky, kterým jeho skopičiny úplně po chuti nejsou – kohouta Kokrháče nebo kočku Micku…

Bzum a bzum a naschvál psům.
Tohle Joja rozzlobilo a zase se napůl probudil. A dvakrát napůl znamená, že teď už byl vzhůru úplně! Vyskočil a chňapnul po čmelákovi.
„Bzzz!“ zabzučel posměšně Bzumbzum. „Jen to zkus, mě stejně nedostaneš! Protože já jsem Bzumbzum, nejrychlejší čmelák, co tady široko daleko bzučí!“
To se ale splet. Protože zrovna teď ho Jojo málem zasáhl. Čmelák se rozzuřil. „Však počkej, já ti ukážu!“

Svým jednoduchým jazykem, krásnými ilustracemi i jednoduchými (ale pro malé děti zajímavými) příběhy si pejsek Jojo získá snad každé zvídavé dítě.


BIRCK, Bengt. Jojo: velká dobrodružství malého pejska. Ilustroval Jan BIRCK, přeložil Ivana VÍZDALOVÁ. Brno: CPress, 2016. ISBN 9788026411604.

Marka Míková: Varvara – Kniha o velrybím putování

Varvara – Kniha o velrybím putování autorky Marky Míkové s doprovodnými ilustracemi Miro Pograna je velice příjemná kniha, která se velmi dobře čte. Na jejích stránkách sledujeme osud Varvary – plejtvákovce šedého – od početí přes různá nebezpečí při migraci z Mexika na Aljašku a zpět až po narození jejího vlastního mláděte. Vše je popsáno s citem a jemnou poetikou.

Nejdřív nebyla nic. Jen taková kapka vody. Potom se to s ní začalo motat a točit a mrskat a prskat a bublat a ona vykřikla ze všech sil něco jako: ‚Já – jsem!‘
Pak uslyšela mámin smích a tátův gejzír, jak tryská k obloze, a šplouchání a veselý zpěv.
(…)
A pořád si povídaly.
O slunci, o tanci a o fousatém sumci.
O medůzách, o mořských brízách a o Sirakusách.
O delfínech, o nočních stínech a nádech – výdech.
O měsíci, o rezavém hrnci a kotrmelci.
A o spoustě dalších zvláštních věcech. Malá velryba sice nevěděla přesně, co máma říká, ale mohla si to představovat. Bavilo ji, jak se zvětšuje. Jako by se nafukoval balón.
‚Já rostu!‘ volala na mámu. ‚Rostu jako z vody.‘

Autorce se podařilo sepsat zajímavý a poutavý příběh a zároveň přiblížit život tohoto velkého savce. Varvara zažívá nebezpečí, když na ni a její mámu útočí kosatky. Vetší nebezpečí na ni však číhá u lidí – lovců velryb. Poznává přátelství ve chvíli, kdy se cítí nejvíc sama a ujmou se jí jiné velryby. Sama se spřátelí s delfínkem, kterého jeho soukmenovci kvůli deformaci těla opustili. A zažívá velkou lásku, až se sama stane matkou…

Na své si přijdou i rodiče, protože autorka knihu doplnila faktografickými poznámkami ze života velryb. Skutečná Varvara, která se stala inspisrací pro tuto knihu, urazila během migrace vůbec nejdelší dráhu naměřenou u savců.


MÍKOVÁ, Marka. Varvara: kniha o velrybím putování. Ilustroval Miro POGRAN. Praha: Fantasos, 2015. ISBN 978-80-88066-12-5.

Pavel Čech: Dobrodružství pavouka Čendy (1-3)

Poeticky vyprávěný příběh pavouka a hodinové kukačky, kteří poklidně žijí na kraji města ve starém opuštěném domě, je doprovázen povedenými ilustracemi, které příběh velmi dobře dokreslují, byť na někoho mohou působit poněkud depresivně.

Poklidný život Čendy, který se naučil číst a má nejraději příběhy o Tarzanovi, a kukačky naruší nejprve příchod zloděje…

(…) Stalo se to jednou o půlnoci.
Čendovi se nechtělo spát.
Za oknem sněžilo a on si na stole četl
svého oblíbeného Tarzana.
Svitil si lampičkou, kterou mu kdysi dala světluška za to,
že ji pustil ze své sítě.

Právě když Tarzan zápasil se lvem, ovzalo se zaskřípání. (…)

… a po nějaké době demolice starého domu, ve kterém žije. Podaří se Čendovi uvolnit matičku, která kukačku drží a opustit bortící se dům dříve, než definitivně spadne?

Vzhledem k tomu, že Dobrodružství pavouka Čendy má tři díly, mohu prozradit, že kukačka s Čendou na zádech z padajícího domu vylétla včas a zamířila k lesu.

V lese čeká Čendu (i kukačku) nejedno dobrodružství. Společně s pavoučkem zjišťujeme: Co je to Ňomura? Kdo se skrývá v kouřící pýchavce? Jak vypadá pavouk (pavoučice) s hvězdičkou?

(…) Každý den vyrážel na průzkumné výpravy do okolí.
Nejvíc se bál toho, že zabloudí.
Ještě že jsem pavouk a můžu za sebou táhnoutu pavučinu,
říkával si první dny Čenda.
Šťávou z borůvky si na kus březové kůry
nakresli mapu okolí.
A některá místa si pojmenoval. (…)

Na konci druhého dobrodružství zůstává opět spousta nezodpovězených otázek:
– Jaké dobrodružství Čenda ještě zažije?
– Jak asi skončí Čendova záchranná výprava?
– Podaří se mu zachránit pavoučici Janu a unikne všem nástrahám, které na něj na cestě číhají?

(…) Najednou se mu zdálo, že v převalujícím se dýmu
zahlédl stromy. Ano, to je přece borový les,
a támhle je náš kámen… a támhle potok.
Dým se začal znovu kroutit, objevil se jiný obraz.
Bílý dům s červenou střechou.
Poslední, co Čenda v rudé mlze zahlédl,
byla malá sklenička na stole a v ní… Jana! (…)

Knihy o pavoukovi Čendovi se čtou jedním dechem, jsou plné dobrodružství, přátelství i tajemství. Při jejich čtení se nebudou nudit děti ani dospělí. Knihy vychází i v kapesním formátu, který je vhodný nejen na cesty vlakem.


ČECH, Pavel. Dobrodružství pavouka Čendy. Vyd. 2. Havlíčkův Brod: Petrkov, 2014. ISBN 978-80-87595-28-2.
ČECH, Pavel. 2. dobrodružství pavouka Čendy: [v lese]. Vyd. 1. Havlíčkův Brod: Petrkov, 2014. ISBN 978-80-87595-36-7.
ČECH, Pavel. 3. dobrodružství pavouka Čendy: [vše ztraceno]. Vyd. 1. Havlíčkův Brod: Petrkov, 2015. ISBN 978-80-87595-40-4.i